Významné osobnosti

Rusava přitahovala v minulosti celou řadu umělců, malířů a spisovatelů, kteří obdivovali její krásu. Na papír a plátna zachycovali štětcem či pastelem typické dřevěnice, zákoutí přírody s potůčky a květinami na lukách. Spisovatel František Táborský spolu s akademickým malířem panem Adolfem Kašparem zachytili život této malebné a rázovité dědinky do monografie "RUSAVA".

Daniel Sloboda

evangelický farář, pokrokový vlastenec a buditel, vědecký pracovník

20. 12. 1809 - 10. 11. 1888

Nejvýznamnější osobností neodmyslitelně spjaté s Rusavou a jejím životem byl . V letech 1837 - 1888 působil na Rusavě jako evangelický farář, ale jeho osvětová, kulturní a vědecká činnost daleko přesahovala hranice obce. Rodák ze slovenské Skalice a velký vlastenec se podílel velkou měrou na kulturním ruchu života na východní Moravě a prohlubování moravsko-slovenských vztahů. Byl významný vědec a botanik evropského jména. Spolupracoval s brněnskou univerzitou, která jej nejednou lákala, aby se stal jejím profesorem. Po celý život ovšem zůstal věrný Rusavě, která mu učarovala. Díky Danielu Slobodovi našli na Rusavě útočiště další významné osobnosti. V letech 1848 - 1849 se zde skrývali vůdcové nezdařeného slovenského povstání proti Maďarům. Mezi nimi i Josef Miloslav Hurban, otec básníka Svetozára Hurbana Vajanského a Slobodův švagr, po kterém je pojmenována Hurbanova studánka na Rusavě. Sloboda i Hurban měli za ženu dcery slovenského vůdce Samuela Jurkoviče. Sloboda spolupracoval rovněž s řadou osobností, mezi nimi především s Františkem Sušilem, který Slobodu na Rusavě několikrát navštívil a Sloboda pro něj zaznamenal na dvě stovky rusavských písní, z nichž některé pak Sušil vydal ve svých sbírkách. Pro Rusavu tato osobnost znamenala obrovský přínos kulturní a sociální. Za svého 51letéhé působení na Rusavě se zasloužil o výstavbu evangelické fary (1837), evangelické školy (1863) a evangelického kostela (1865-1883).




Adolf Kašpar

akademický malíř

27. 12. 1877 - 29. 6. 1934

Od roku 1912 pobýval na Rusavě u rodiny Černých, pak ve srubové vile, kterou si nechal postavit v roce 1932. Je autorem mnoha obrazů Rusavy. Jeho ilustrace v knize Rusava představily tuto malou obec celému národu. V tzv. Kašparově vile, která je významnou památkou lidového stavitelství na Rusavě, byl umístěn celou řadu let jeho památník a muzeum obce.

Hanuš Schwaiger

akademický malíř

28. 6. 1854 - 17. 6. 1912

Byl častým hostem na Rusavě. V jeho tvorbě se objevuje velká řada obrazů z Rusavy. Žil v Bystřici pod Hostýnem Na Říce v hájence, která byla později pojmenována Švajgrovka.

František Ondrúšek

akademický malíř

4. 3. 1861 - 3. 4. 1932

Bydlel v Bystřici pod Hostýnem ve vile zv. Včelín. Na Rusavu často přicházel s přáteli. V jeho tvorbě se objevuje celá řada obrazů z Rusavy, včetně portrétu evangelického faráře a etnografa Daniela Slobody. Tento obraz malíř věnoval obci Rusava.

Ludvík Schneiderka

akademický malíř

9. 3. 1861 - 12. 11. 1980

Na Rusavu často dojížděl z Prahy do svého ateliéru. Z Rusavy pochází stovky jeho prací – olejů, akvarelů či pastelů. Ve svých dílech zachycoval krajinu, kytice květů, zátiší, portrétoval Rusavjany. V roce 1978 mu bylo uděleno čestné občanství.

Marie Gardavská

akademická malířka

13. 3. 1871 - 6. 6. 1937

Malovala charakteristické typy moravského lidu, krojové studie Slovácka, Hané, Valašska aj. V jejím souboru děl jsou i Valaši z Rusavy. Neúplný soubor je vystaven v Muzeu Rusava – Památníku obce.

Marta Makovská

malířka

5. 3. 1916 - 29. 4. 2005

Její bohatá tvorba na Rusavě zahrnuje stovky obrazů chaloupek, krajin, kytiček a zátiší. Je její zásluhou, že mnohé dřevěnice, dnes už zmizelé, jsou navždy uchované v jejích obrazech. Z děl jmenujme např. obrazy Rusavské dřevěnice, Jantulákova dřevěnice či Rusavský potok v zimě. V roce 1991 se uskutečnila na Rusavě výstava jejích obrazů. V témže roce jí bylo uděleno čestné občanství obce.

František Táborský

spisovatel, básník, překladatel

16. 1. 1858 - 21. 6. 1940

Rusavu velice miloval pro její nevšední krásu a dobrý lid. Přivedl na Rusavu řadu význačných umělců, zvláště malířů. Napsal o Rusavě monografii, jež je perlou literatury. Za tuto knihu mu obec Rusava udělila v roce 1938 čestné občanství.

Jan Uruba

malíř

26.11. 1902 - 14. 3. 1982

eho otec Jan Uruba byl Hajným na Rožnovjačce, jeho maminka byla Veronika, rozená Botíková. Za kmotry byli jejich synovi Hynek Černý s tchyní Terezií Botíkovou. Vedle malování zpracovával umělecky kovy, tepal do stříbra, mědi i zlata. Později tvořil také keramické plastiky, loutky, maňásky a věnoval se řezbě do dřeva. Zúčastnil se mnoha výstav a získal řadu ocenění. Trvale žil v Praze.

Václav Kovář

malíř

19. 5. 1900

Soukromě vystudoval malířství u profesora Rudolfa Stejskala v Praze. Na výstavách v letech 1927, 1932, 1934 vystavoval i krajiny z rusavského okolí. Řada jeho obrazů je z roku 1941, ve kterém delší dobu na Rusavě pobýval.

Maryša Neubertová

malířka

1. 4. 1899 - 1976

Studovala malířství v soukromé krajinářské škole A. Kalvody, V. Malého a u Maxima Kopfa. V jejích dílech jsou časté zimní krajiny Valašska, hlavně Beskyd. Některé její práce vznikly také na Rusavě. Bohatá byla její účast na výstavách doma i v zahraničí.

Oldřich Bránecký

odborný učitel kreslení

1. 5. 1909

Ve svých olejích, akvarelách a temperách zachytil scenérie Hostýnských vrchů a především Rusavu, která mu byla bohatým zdrojem námětů. Po léta vedl výtvarný kroužek v Holešově, který vznikl v roce 1951 pod vedením profesora Františka Růžičky.

František Růžička

profesor kreslení na reálném gymnáziu v Holešově

11. 9. 1882 - 21. 8. 1958

Holešovsko a Bystřicko maloval plných 50 let svého života. Tento krajinář, akvarelista a stoupenec impresionismu maloval i Rusavu. Výstavy v roce 1940, 1969 a 1972 ukázaly velmi bohatou šíři jeho tvorby.

František Fryšák

dlouholetý starosta Bystřice pod Hostýnem, spisovatel

5. 6. 1874 - 14. 8. 1939

Napsal mimo jiné knihu Na Tesáku, mající přímý vztah k životu na Rusavské samotě v polovině 18. století, kdy na zámku v Bystřici pod Hostýnem vládl poslední Rottal. Kniha vyšla v roce 1934.

Alfons Weisse

operní pěvec, ředitel Smetanova muzea v Praze

1. 8. 1885 - 18. 5. 1971

Často jezdil s Františkem Táborským na Rusavu k rodině Černých a společně nasbírali na Rusavě 182 rusavských písní, které pan Weisse opatřil notami podle známých rusavských zpěvaček.

Jan Schneeweis

profesor

1. 1. 1904

Vydal tiskem v nakladatelství Panton 12 rusavských písní z Táborského souboru, doplnil je pěkným textem a fotografiemi a nazval RUSAVA zpěvy valašské dědiny. Zpěvník je doplněn kresbami Antonína Strnadela a je zpracován pro zpěv a klavír.

Bohumil Jahoda

akademický sochař

11. 6. 1910 - 23. 12. 1969

Bystřice pod Hostýnem má na svého rodáka mnoho památek a pro Rusavu vytvořil pomník obětem obou světových válek, který je umístěný na rozcestí obce u Obecního domu.

Jarmila Podzimková (Mráčková)

akademická sochařka

Vynikající umělkyně v oboru sochařství. Stovky jejich prací zdobí sídliště, školy a po celém Slovensku jsou umístěny její památníky bojů ve SNP a na počest osvobození. Ke své umělecké práci si zvolila hlínu, kámen a bronz.

Jarmila Podzimková ml., ing. arch., Csc.

dcera akademické malířky

Její spisovatelská a básnická činnost je velmi bohatá. K Rusavě ji váže rekreační pobyt s rodiči, pak jen s tatínkem. Ze šesti desítek na Rusavě známých prací, článků, fejetonů a básniček, se více než desítka motivuje Rusavou a některé jsou věnovány babičce Charuzové, kterou měla velice ráda.

Jaro Procházka

akademický malíř

22. 4. 1886

Největší vystavovaný soubor – 160 prací v Praze (v roce 1936) a 91 prací v Kroměříži (v roce 1927) – zahrnoval i motivy z Rusavy. Obrazy Děvče z Rusavy, valach z Rusavy a řada obrazů rusavských dřevěnic jsou jen některé z jeho velmi bohaté tvorby.

Augustin Mervart

akademický malíř

30. 12. 1889 - 18. 5. 1971

Maloval především na Valašsku, na Rusavě, na Horní Bečvě, odkud je řada obrazů valašských chalup, žní. Jeho práce prošly velkou řadou výstav po celé republice i v zahraničí. Vystavoval i v New Yorku, Kodani a San Francisku.

Jan Kobzáň

akademický malíř

9. 7. 1901 - 15. 10. 1959

Malíř Valašska. Rusava má v Památníku obce sérii sgrafit, která zachycují osídlení Rusavy, život horalů, jejich práci i zábavu.

Rudolf Gajdoš

akademický malíř

26. 1.1908

Maloval hodně na Rusavě, kam často jezdil se svou ženou Jiřinou, rodačkou z Rusavy, rozenou Botíkovou, i se svým synem, akademickým malířem Janem gajdošem.

Stanislav Stanovský

výtvarník, folklorista

20. 10. 1924

Byl jedním ze zakladatelů bystřického souboru písní a tanců Rusava, kde vynikl ztvárněním valašského tance Valaská z Rusavy a který po čtyřicet let předváděl v rámci účinkování souboru na mnoha vystoupeních doma i v cizině. Rusavskému památníku věnoval dva obrazy ze své tvorby Tančící pár a Zatčení zbojníka.

Josef Macůrek

univerzitní profesor, Ph. Dr.DrSc., Dr.h.c. univerzity ve Wroclavi

31. 1. 1901 - 20. 4. 1992

Člen akademie věd, rodák z Chomýže. Z velmi rozsáhlého díla je pro Rusavu významná kniha Pod Hostýnem a Křídlem (1975) a Z minulosti východní Moravy v 18.-19. století (1980). První kniha je věnována minulosti života na vesnicích pod Hostýnem a tedy i Rusavy, druhá je celá věnována životu a dílu Daniela Slobody a jeho působení na Rusavě.

Vlasta Fialová Ph. Dr. Csc.

5. 6. 1896 - 6. 2. 1972

Napsala pro časopis Naše Valašsko, který redigovala spolu s Františkem Táborským, rozsáhlou stať Počátky dědiny Rusavy (1957). Jako historička byla velikým přínosem nejen Rusavě, ale i celému Valašsku.

Josef Barbořík

řídící učitel

16. 8. 1910

Velký znalec dějin celého regionu. Napsal desítky článků o Rusavě, přednesl řadu besed o historii Rusavy, je autorem několika monografií významných lidí Bystřicka, autorem desítek projevů při vernisážích výstav a řady turistických průvodců.



Použitá literatura:
Milan Charvát: Malé Kalendárium I, Zpravodaj obec Rusava – duben 1996
Milan Charvát: Malé Kalendárium II, Zpravodaj obec Rusava – červenec 1996
Milan Charvát: Malé Kalendárium III, Zpravodaj obec Rusava – listopad 1996